A tím to všechno začalo

Píše se leden roku 2016. Dostal jsem dárek. Zaplacené přihlášky na lékařské fakulty. Je to hozená rukavice – chceš nebo nechceš? Nyní je to na tobě.

Tak nějak by se dal popsat románovou formou průběh, jakým jsem se "přihlásil" ke studiu medicíny – rychle, krátce, bez mé účasti a bohužel na poslední chvíli.
Faktem je, že mi to udělalo hroznou radost (ikdyž není nad to, že mi někdo naplánuje večery na dalších 5 měsíců dopředu). Ale popravdě, toužil jsem se tam dostat a nyní jsem dostal tu možnost. Náročná situace, která byla zapříčiněna kombinací - chodit do práce a po večerech se drtit na přijímačky, to byla skutečně výzva.

Přehledově jsem se přihlásil (resp. byl jsem přihlášen) na 4 školy – Plzeň, Hradec, Brno a 2.LF. Bylo mi jedno, na kterou ze škol se dostanu (úplně pravda to zase není). Chtěl jsem se, jako většina z nás, hlavně dostat. Od začátku se mi líbily dvě fakulty – Plzeň a Hradec.
Důvody:
1) Ani na jedné neprobíhá tak velká selekce v prváku - jako třeba na 1LF.
2) Z obou škol jsem znal kamarády a známé, kteří tyto fakulty v posledních letech vystudovali. Reference z první ruky jsou k nezaplacení (zejména, pokud znáte celý průběh od přijímaček po promoci) a Plzeň a Hradec mě vyhovoval. 
3) U obou se jedná o menší fakultu, tedy méně studentů a tím i více možností se k něčemu dostat/nebýt jen anonymní student atd. Dnes vím, že to není úplně pravda J.

Dvojku jsem si dal hlavně kvůli velikosti fakulty, přístupu do největší nemocnice v Česku a dobré dojezdnosti z domu na metro a metrem do školy. Ale příliš jsem na ní nesázel. Věděl jsem, že konkurence u přijímaček je vysoká a moc času pro přípravu nezbylo. Brno jsem si dal spíše z nostalgie, protože jsem tam už jednu školu vystudoval a tak k městu tíhnu dál. 

Učení ve čtyřech měsících:

Na paniku nezbyl čas. Bylo potřeba určit strategii k dosažení cíle. U mě to bylo následovně:
Nejvíce času zabrala fyzika, od maturity uplynulo moře roků (přesněji 11 let) a v paměti toho moc nezbylo, spíš nic. Biologie a chemie mi vždycky šla J. Na začátku jsem si zakoupil modelové otázky z 2. LF (multiple choice), podle kterých jsem si dělal přehled, zda probrané učivo po kapitolách ovládám, nebo je potřeba ho zopakovat důkladněji.

Typy a triky jak se připravovat, co se učit a odkud – to bych asi nechal na ostatní blogery. Osobně si navíc myslím, že každý má svůj systém přípravy/opakování a někomu stačí zápisky z gymplu, někdo raději učebnice. Já mám nejraději učebnice. Učil jsem se biologii staré vydání Rozsypala, chemie trojdílná Chemie pro gymnázia a fyzika osmidílná edice od Promethea J. Příklady z fyziky jako bonus jsem si odpustil (nepočítám příklady k příjmačkám z modelovek). 

Přijímací zkoušky:

Podle termínu se mi školy seřadili následovně:  Plzeň (Pondělí), Praha (Středa), Brno (Sobota) a Hradec (Středa následující týden). Na prvních přijímačkách do Plzně jsem byl lehce nervózní. Samy testy probíhaly ve velmi přátelské atmosféře s maximálním nadbytkem času. Otázky prý byly podle plzeňských modelovek - to nedovedu posoudit, protože já měl pouze modelovky z 2LF. Testy nebyly vůbec náročné. Kdo se zodpovědně připravil, musel znát odpověď na většinu otázek. Pouze na chemii při výpočtech jsem měl málo místa. Jinak po zkoušce z lékařské chemie v prváku vím, že příklady do chemie jsou takzvaně prstové, čili výsledek jde spočítat na prstech a kdo potřebuje kalkulačku má asi někde chybu. Navíc do zadání občas napíší i veličiny, které nepotřebujete. Jsou na zmatení nepřítele. Pochopitelně jsem udělal sem tam nějakou zbytečnou chybu, navíc u otázek, které nebyly úplně těžké (pak  jsem na sebe byl naštvaný, protože mě to po testech došlo).
Když jsem si zpětně počítal potenciální chyby, tak jsem došel k názoru, že bude lepší soustředit se na další školy. Navíc – nyní s tím už nic nejde dělat.
Soustředil jsem se tedy na druhé přijímačky - 2LF. Z nich jsem odcházel se super pocitem - snažil jsem se a psal do poslední chvíle, otázky mi seděly. S očekáváním jsem nervózně vyhlížel výsledky na webu - bohužel jsem zjistil, že jsem na nepostupovém místě a dobrá nálada byla tatam. Z toho plyne poučení, že když mám špatný pocit je to O.K. a když super pocit, je to na h...o.
Vyděsilo mě, že polovina přijímaček je za mnou a čeká mě Brno (do kterého se mi přímo nechtělo) a poslední světýlko v tunelu Hradec -s Plzní jsem nepočítal, z 2LF výsledky už byly. Chytla mě drobná panika.
Naštěstí se vše vyřešilo půlden na to - půl den po zamítnustí do Prahy zveřejnili výsledky do Plzně, kde jsem zjistil, že jsem přijat. V ten moment se člověku ohromně uleví - a vše ostatní už je k smíchu. Přál bych tento pocit každému, kdo se na medicíínu hlásí. Cesta na příjmačky do Brna se nekonala (když jsem tam nechtěl jít, tak jsem tam už nejel).  Absolvoval jsem ještě Hradec, ale v poněkud uvolněném režimu - jelikož i Hradec byla jedna z mých zvolených fakult. Testové otázky z fyziky mi v Hradci vůbec nesedly, ale s klidným svědomím jsem vyplnil, co šlo - a že toho bylo opravdu málo! :) . S krátkými výbuchy smíchu jsem si uvědomil, že víc otázek nevím než vím a odevzdal jsem. Fyzika v Hradci, byla bezkonkurenčně nejvtipnější zkouška na všech přijímačkách. Zatímco všude chtěli takovou běžnou fyziku, na kterou jsou plus mínus všichni naučení z gymplu, tady chtěli teorii relativity, kterou jsem si nezopakoval a na toto téma byla postavena většina fyzikálních otázek. Hned druhý den byly v Hradci výsledky. A byl jsem hodně překvapen, protože jsem myslel, že budu mezi posledními, ale úmístil jsem se na 28.místě!! 

Výsledek:
Vyšla jak Plzeň, tak Hradec Králové (oběco jsem chtěl). Čekalo mě příjemné rozhodování a zvažování, kam se dát. Nakonec jsem se rozhodl pro Plzeň – důvodem bylo samotné prostředí. Koleje jsou sice z dob únorové revoluce, ale člověk to vnímá jakoo příjemné prostředí. Pokoje jsou malé a jste tam ve dvou. Na pokoji je předsíň oddělená od pokoje závěsem. V předsíni jsou šatní skříně, umyvadlo a lednice. Většina pokojů má dokonce balkon. Menza v budově, učebny pro samostudium a mikrofitko. Curriculum je plus-minus všude stejné, mimo trojky, ta se liší snad ve všem. Navíc škola ale vybudovala zbrusu nové medicínské centrum hned vedle FN Lochotín, dále jako jediná vyučuje medicínu vysokých tlaků - hyperbarickou komoru, hraje prim na poli transplantací kostní dřeně a řada našich pedagogů externě učí v Praze. Je tu kvantum Němců, čili asi nebudeme žádná "fuck of school", jak se často ve srovnáních LF objevuje.  Uvidím sám, zda to bylo správné rozhodnutí. Ale jsem teď moc rád. A ještě jeden bonus z pohledu cizích jazyků. Od němčiny přes angličtinu, španělštinu až po francouzštinu - to si člověk jistě něco vybere.

(3.8.2017)