AR 2018/2019
Anotace SIS:
Obsahem předmětu je obecná a speciální patofyziologie, tedy obecné principy patologických jevů, etiologie a patogeneze onemocnění konkrétních orgánů a orgánových systémů a jednotlivých nemocí včetně vysvětlení vztahů mezi normálními a patologickými pochody v různých orgánových systémech a na různých úrovních organismu. Vyučovány jsou i praktické dovednost související se základními medicínskými postupy zasazené do kontextu teoretických znalostí. Nezbytným předpokladem jsou znalosti z předmětů, na něž patofyziologie navazuje, tj. anatomie, histologie, embryologie, biologie, chemie a biochemie, biofyziky, fyziologie a mikrobiologie, které patofyziologie dává do vzájemných souvislostí a aplikuje je při vysvětlení podstaty nemocí a patologických procesů.
Předmět to je dvousemestrální. Na začátku ve mně nebudil žádné obavy a předpokládal jsem, že bude jednodušší než patologie.
Začnu rovnou s přehledem nejpoužívanější literatury:
Nečas – Obecná patologická fyziologie (Karolinum)
Nečas – Patologická fyziologie orgánových systémů I, II (Karolinum)
Rokyta – Fyziologie a patologická fyziologie (GRADA)
Fölsch – Patologická fyziologie (GRADA)
+ Samizdat Krysa – nemám osobní zkušenost, vyučující říkají "Krysu nebrat, jsou v ní chyby". Pár studentů co se zní učili - mi říkali, že je v některých tématech nepřehledný a špatně zpracovaný.
Osobně jsem otevřel všechny doporučené materiály (knihy). Ale myslím si, že Rokyta není potřeba a Fölsche jsem použil jenom dvakrát. Čili podle mě je základní literatura Nečas. Ovšem je dost rozsáhlý, a proto jsem vždycky začal přednáškami a prezentacemi ze cvičení, následně opakováním z fyziologie a nakonec Nečas. Kdo se dostane do časové tísně, nakonec bude stejně používat hlavně prezentace ze cvičení a přednášky, které konec konců byly dostatečné - viz zkouška.
Cvičení
Konalo se každý týden, v zimě v pondělí ráno 7.30-10.00, v létě opět v pondělí 11.00-14.20. V zimním semestru se na začátku udělal úvod do statistiky a chirurgického šití. Pak následovalo asi čtvero cvičení na EKG, které alespoň pro mě byly přínosné, protože od té doby jsem se v něm začal orientovat (i v souvislosti, že v té době máte interní propedeutiku). Na první cvičení z EKG jsem si ještě načetl Nečase, PF orgánových systémů I, kde je o poruchách srdečního rytmu docela přehledně a srozumitelně napsáno to podstatné a potom jsem jenom dával pozor na cvičení. Hlavně jsem se snažil odfiltrovat "vědecké informace" o mechanismu vzniku a soustředil se na vektory elektrického pole srdečního v různých svodech a v různých fázích depolarizace komor a repolarizace komor a myslím, že to byla dobrá cesta. Zároveň nám někdo dal k dispozici také Základy EKG (Petr Haman), kde bylo něco lépe, něco hůře vysvětleno, ale celkově moc pěkně a zase mi to maximálně dostačovalo. V dalším průběhu se provádělo i něco prakticky a psaly se protokoly naprosto stručnou formou. Na konci zimního semestru se psal test převážně z obecné PF (cvičení + přednášky). Test nebyl moc náročný, navíc kolují vytažené otázky.
Letní cvičení probíhala ve stejném duchu jako v zimě, ale byla více teoretická, skoro pořád jsme měli semináře. Ale zase na druhou stranu jsme měli povědomí o všem, co se chce na zkoušce. Žádný test se v létě nepíše. Zápočet byl za docházku.
Přednášky
Přednášky jsou nepovinné. Ke každé přednášce existuje sylabus, kde je stručně shrnut obsah v jednotlivých bodech a lze je použít jako osnovu k danému tématu. Ale učit se jen podle zaslaných sylabů nedá. Na přednášky nás chodilo z počátku docela dost, ale v průběhu se účast jako obvykle redukovala. V létě nás chodilo jenom pár. Všechny přednášky nejsou veřejně dostupné a opět se mi potvrdilo, že mě osobně účast velice pomohla. Vybraná témata, jako vodní hospodářství, patofyziologie štítné žlázy, dýchání, motorické funkce, Alzheimerova demence jsou ke stažení na Mefanetu.
Zkouška
Jak jsem již napsal v úvodu, během roku jsem patofyziologii nechápal jako potenciální hrozbu. Spíš jako něco, co se vyřeší až po patologii, protože tam upotřebím všechno, co se naučím na patologii. Ale nakonec mi přišlo, že jsem se na patfyz musel učit snad ještě víc, než na patologii samotnou. Řada spolužáků tvrdila (i ti z vyšších ročníků), že jim znalosti z patologie na patfyzku stačily. Mě osobně ale přišlo, že bez přečtení Nečase nemám šanci. Ale nakonec musím uznat - u zkoušky jsem nevyužil ani slovo z Nečase a všecko jsem těžil skutečně ze znalostí patologie. Takže i pro ostatní plašili jako jsem já - hlavně v klidu.
Vlastní zkouška se skládala z PC testu, kde byly otázky s více správnými odpověďmi a některé jen s jednou (otázky s jednou odpovědí byly označené). Před testem si hlavně přečtěte instrukce, které se vám na PC zobrazí, než se test spustí. Já jsem je hned odklikl a bylo to dost vtipné. Hlavně hned na první otázce, kde jsem chtěl označit více odpovědí, mi to pochopitelně nešlo a navíc jsem si ani nevšiml, že už v zadání se psalo...vyberte jednu odpověď. A samozřejmě jsem se přihlásil, jako že to nejde, čímž jsem ještě pár kolegů vyděsil a učitelský dozor dokonale pobavil svou neschopností číst pokyny. No, udělat ze sebe debila hned na začátku :) I přes to jsem prošel testem bez potíží, protože test byl opravdu jednoduchý (v porovnání s tím ze zimy byly mnohem jednoznačněji zformulovány otázky). A zase někde kolují vytažené otázky.
Následně jsem pokračoval na ústav na praktickou část. Tam jsem si vytáhnul jednu kartičku se zadáním a nějaký pán, kterého jsem nikdy neviděl (ať vás to nepřekvapí), mě usadil na místo se třemi připravenými EKG, chirurgickým šitím a donesl mi ještě navíc stereotaktický atlas, protože to byla moje vylosovaná otázka. Zkoušely paní doktorky, které nás měli na cvičení. A kolikrát to vypadalo, že snad dokonce někoho vyhodí, protože se pořád ozývalo...to jako nevíte?, no teda nic moc...a jiné hlášky, ale daly to opravdu v závěru snad všem, co byli přede mnou. Pak se asi hodinu čekalo, než jsem se pročekal na ústní část. Příprava se píše v nějaké zasedací místnosti na ústavu. Paní sekretářka mě nechala vylosovat čtyři kartičky, potom mi zadání přepsala na papír a řekla, že mám asi 30 minut na přípravu. Poté pokračujete do kabinetu, kde vás zkouší dva doktoři najednou. Ptají se oba dva, ale není to nic nepříjemného. Co se týče úspěšnosti ústní části – tak ten den snad vyhodili jen jednu slečnu hned ráno, takže síto již nebylo.
Co do hodnocení úspěšnosti promlouvá zejména fakt, že nás bylo jen pár, co jsme napsali test a šli jsme i na praktickou a ústní část (a to jsem šel až první poprázdninový termín v srpnu). Většina úspěšných u testu využila možnosti se odhlásit a zkoušení posunout na pozdější termín, aniž by o něj přišli. A ještě jeden bonus, v případě neúspěšného prvního testu opět neztrácíte termín. Teprve pokud se nepodaří ani druhý test, pak termín ztrácíte (opět důvod, proč si valná většina studentů přijde napsat test a dál nepokračuje). Pokud neprojdete prvním termínem (2x nenapíšete test), pak od druhého termínu pokračujete rovnou na praktickou a teoretickou část. Termíny na zkoušku jsou opravdu velkorysé - kapacita 150-180 lidí, po prázdninách jsou vypsány 4 řádné termíny. Proto - jak tomu psali i jiní - drtivá většina ročníku řeší celý červen pouze patalogii a patfyz začíná řešit až po prázdninách. Jen v srpnu bylo zapsáno 190 lidí (VŠEOB, ZUBNĺ, ENG) + musíme připočítat studenty, kteří se po testu odhlásili (ti už v přihlášení nejsou).
Celkově mě patofyziologie bavila, protože ji považuji za důležitý předmět - zejména proto, že až se mě u státnic na něco zeptají a nebudu vědět přímou odpověď, tak snad uvařím něco ze znalostí patologické fyziologie.
Na ústavu jsou vyučující v pohodě. Myslím, že se nemusíte obávat.
(24.8.2019)
obrázek zdroj: ntv.com.tr/...