AR 2018/2019 a AR 2019/2020
Anotace SIS:
Farmakokinetika, farmakodynamika, individuální variabilita, nežádoucí účinky, interakce, hodnocení nových léčiv, účelná farmakoterapie, lékopis, lékové formy ,základy recepturychemické mediátory, nervový systém, látky ovlivňující cévy a srdce, hemostáza, tromboza, diuretika, dislipoproteinémie, dýchací a trávicí ústrojí, uterotonika a tokolytika, antiflogistika a imunosupresiva, rtg kontrastní látky, radiofarmaka, lokálně působící látky, desinficiencia, antiseptika, chemoterapie infekčních a nádorových onemocnění, hormony, vitaminy, základy toxikologie, fytoterapie, fytotoxikologie.
Kdo jste četl vzkazy na mém blogu tak víte, že jsem o farmě nechtěl psát v půlce. Tento předmět měl více OU-VEJ, než bych si přál. Nyní uviíte proč a jaké. Taky jsem se na svůj vkus rozepsal, ale nějak to všechno chtělo ven a dát do jednoho příspěvku - farma je tady!
Farmakologie v letním semestru 3. ročníku není nijak náročná. Jde zatím jenom o seznámení se s předmětem a začíná se obecnou farmakologií a teorií preskripce a lékovými formami IPL.
Nevýhodné je, že délka cvičení nás všechny spolehlivě usmrtila a na konci cvičení jsme stejně už nikdo moc nevnímal. Na cvičení jsme si tak trochu vytáhli Černého Petra. Doba našich cvičení byla od 19:00 – 20:30, takže do Velikonoc se chodilo domů za tmy. Potom to už bylo trochu lepší. Druhý Černý Petr byl vyučující. Forma prezentace učiva byla minimálně hodně zvláštní. Někdy je asi lépe, když se vyučující nesnaží být za každou cenu kamarád, protože to potom dopadá jako u nás, kdy jsme nevěděli jestli se máme smát, nebo brečet. Dotazy od vyučující byly formulovány nesrozumitelným způsobem. A když jsme se ptali na jejich doupřesnění, tak nám zase vyučující sdělila, že není ani farmakolog, ani farmaceut a tudíž odpověď na naši otázku nezná (i když se týkalo otázky, kterou sama vyučující před okamžikem položila). V průběhu letního semestru jsme je-li podle neznámého sylabu, který naše cvičící měla u sebe a promítala nám ho na začátku cvičení, ale úplně se neshodoval s tím oficiálním, umístěným na stránkách ústavu. Ale jak jsem pochopil, nikdo nejel zcela podle oficiálního sylabu a každý vyučující to spíš více než méně modifikoval.
Na teoretickou přípravu byly zveřejněny materiály na Moodlu. Ale bylo dost obtížné se k nim dostat, poněvadž nám jaksi nesdělili aktuální platné heslo. A to, které nám potéposlali z ústavu pro měznu nefungovalo. Zato fungovalo nějaké z doby před asi třemi lety. Ale také jen někomu. To prostě nevymyslíte. Naštěstí se pár lidem podařilo k materiálům dostat a rozposlali jsme si je. Texty na Moodlu týkající se lékových forem a farmakokinetiky jsou přehledně zpracované a určitě není potřeba už žádné další literatury. Někdy možná až moc podrobností, ale asi na farmacii bychom zjistili, že to bylo jenom tak povrchně letem světem. Na farmakokinetiku a obecnou farmakologii existují i skripta, poměrně hubená, od doc. Eybla. Jsou ve dvou vydáních. Starší má dva díly. Novější jenom jeden díl. Je jedno, které máte. Prakticky se v ničem neliší.
První cvičení jsme dělali jenom jakýsi úvod do farmakologie, co je lékopis, o čem je zákon o léčivech a začali jsme teorii předepisování léků. To se potom několikrát opakovalo a následoval lehký test. Pak přišla na řadu farmakokinetika a farmakodynamika. Opět se dá odkázat na skripta a text na Moodlu, který byl velmi srozumitelný. Možná srozumitelnější než několik přednášek, kterým jsem nechápal. Následovalo odpadnutí a náhrada a zase odpadnutí a odpadnutí náhrady. Přehouply se Velikonoce a my byli ve skluzu. Některé skupiny po Velikonocích už psaly zápočtový test z lékových forem a farmakokinetiky. Naše skupina ovšem nic a vrhli jsme se na autonomní nervový systém. Jenomže to už jsme se ocitli v květnu, kdy se blížily zápočty (v tu dobu zejména patologie, která pro nás byla v tu dobu prioritní). Proto vidina, že budeme psát testy souběžně se zápočtovým zkoušením z patologie nás tak trochu ničila. Nakonec naše cvičící nezklamala a dala nám test z: farmakokinetiky, lékových forem IPL, preskripce a lékové formy 2. a 3. generace, které ale nejsou na pořadu v tomto semestru, ale protože se to jmenuje lékové formy a my jsme už nějaké dělali, tak nám to spojila. Miláček, že?
Ale pořád tady ještě visel ten autonomní systém, který stále nebyl dokončen. O tom, že se měla probírat ještě léčiva respiračního systému se snad ani nebudu rozepisovat. To se jednoduše nestihlo.
Čili v závěru jsme měli v jednom týdnu zkoušení z patologie a test z farmakologie z autonomního nervového systému. Zdá se, že to nemůže vadit, (a jsmě zase u zaklínadel typu - jsme přece na škole, kterou jsme si vybrali a máme se učit průběžně a samostatně). Ale při tom objemu učiva se to opravdu stíhá dost blbě, drahá pani! Navíc nejde o to si něco přečíst, ale zapamatovat si slova, která v tu dobu nic neznamenají a označují účinné látky v kombinaci s patologií, kde jsme měli zkoušení z většiny onkologie a systémové patologie (na rozdíl od jiných skupin, kde měli jen preparáty v muzeu). Tak toho nakonec nebylo málo.
Ale přežili jsme to. Doufali jsme a těšili se, že v druhém semestru to bude jiné, lepší a pokud možno s někým jiným! Teď by měl následovat obrovský smích, protože už vím (avy tušíte), jak jiné to bylo....
Ano, zimní semestr ve 4. ročníku je zejména ve znamení farmakologie. Protože v minulém semestru jsme měli večerní seance z farmačky, tak jsme doufali, že svůj díl smůly jsme si odbyly ve třeťáku a teď to už tak být nemůže. Asi jsme museli vypadat dost vtipně, když jsme zjistili, že A) máme zase toho samého cvičícího (cvičící "Mňam mňam grafiky", jak je sama popisovala) a B) utrpení začne v 17 a skončí v 20:20. Tomu se nechce věřit!
Popravdě - odmítl jsem to.S kolegyněmi jsme se přemístili do jiné skupiny, kde cvičení probíhalo dopoledne. Taky jsme byli hnáni touhou zkusit i jiného cvičícího, který je trochu víc profesionál. Na vytoužené cvičení jsme se dostali, profesionálnější cvičí jsme taky měli. Ale zase upřímně, celkově o tolik lepší to nebylo. Sliboval jsem si víc informací a důraz na jednotlivé farmakologické skupiny léků. Cvičení v zimě s paní doktorkou byly opravdu příjemné a podstatně lepší, ale celkově asi ta organizace výuky na ústavu je nešťastná. Cvičení je ve čtvrťáku jen jednou za dva týdny. Čili, když jednou cvičení odpadne, je to podstatně znát. Jasně, máme učebnice, učíme se sami, ale to cvičení asi má být primárně o tom, že si předáme informace, které nevyčteme mezi řádky. A to mi chybělo. Navíc vyšla nová učebnice farmakologie, která poměrně obšírně rozebírala interakce léčiv a farmakokinetiku každé účinné látky a já nedokážu posoudit, která interakce je nakolik významná, protože významnost jistě poroste s frekvencí používaného léku. A ve 4. ročníku ještě úplně nevím, jak často je který lék používaný. Navíc nová učebnice, a k tomu první vydání, znamená, že bude obsahovat chyby. To je prostě úděl všech prvních vydání.
Celkově by se mi líbilo, kdyby cvičení nebylo tak dlouhé, bylo poloviční a raději každý týden, nebo i dvakrát týdně. Mám pocit, že tolik důležitý předmět by měl mít větší hodinovou dotaci jak cvičení, tak přednášek. Druhá věc ale je, kdo by na ty přednášky chodil, když jejich úroveň byla ... no ... jsou tu i lepší přednášky. Prostě farmakologie je důležitá, vědí to všichni, ale asi není jednoduché ji studentům přiblížit. Nakonec platí to všude stejně, musíme se to naučit sami.
Přednášky:
Přednášky jsem od začátku chtěl sabotovat, ale strach mi nedal a nakonec jsem absolvoval všechny. A co jsem si z nich odnesl? Musím uznat, že ač jsem byl skeptický, nakonec jsem popsal 4 sešity. Ale kapitoly o farmakokinetice bych asi na přednáškách vynechal, nebo je pojal podle textu na Moodlu, který byl srozumitelnější než povídání přednášejícího. Někdy v polovině semestru jsme se dostali na speciální farmakologii a to se mi už líbilo moc. To bylo podle mého gusta. Konečně nám říkali informace, které v knize nejsou, které jsou z praxe. Jak jsem už napsal, mám 4 sešity a učil jsem se hlavně z nich ke zkoušce. Nepříjemné ale je, že se nestihne odpřednášet všechno. Nevím, jak to je možné. Např. na fyziologii, jsme měli přednášky dvakrát týdně, aby se všechno stihlo. To by si zasloužila i farmakologie. Jak už se stalo tradicí, návštěvnost studentů byla nízká, ale zase nikdo nikoho nerušil. Celkově hodnotím přednášky jako přínosné.
Zkouška
Zkouška se koná v zimním zkouškovém. Nejsou žádné předtermíny. Termíny jsou vypisovány tradičně na každé pondělí. Zapsat se je možné až poslední pátek na konci zimního semestru ve 20:00. Na ten první termín (první týden zkouškového) se ale zapisovalo těsně před Vánocemi! Ač se zdá, že o termíny bude boj (ev. se i termín na 50 lidí přihlásilo 80) ani jeden nebyl plně obsazen. Pokud se tedy rozhodnete absolvovat zkoušku v konrkétní termín, vklidu si vyčkejte. Jak říkám, na ani jednom termínu nebylo 100% plno.
Zkouška sestává z testu s více správnými odpověďmi, za špatnou odpověď se body neodečítají. Součástí je předpis léků. Jednou HVLP, jednou IPL. Brevíře nejsou k dispozici, vše podstatné je v zadání. Co není v zadání, lze opsat obecnou formulací. Dejte si pozor na dávkování léků a na zadávání dávek ve formě dosis pro cura, pro die, které jsou v zadání zakódovány. Na tom se ztrácejí body. Ale pokud budou oba předpisy špatně a zbytek testu budete mít přesto správně, tak se stejně katapultujete k ústní. Test se píše v modré posluchárně Unimecu a opravuje si to pan docent sám. Znám jenom pár lidí, kteří testem neprošli. Většinou to dají všichni.
Výsledky testu s rozpisem dne a času ústní zkoušky pošle sekretariát ústavu obvykle okolo druhé hodiny ještě v pondělí. Nám to přišlo asi ve čtyři, tak jsme byli trochu nervös. Zkouší se na ústavu. Já jsem byl hned v první čtveřici v úterý ráno. Šli tam se mnou nějaké holky a kluk, co byli z pátého ročníku a opakovali zkoušku. Vypravovali mi svoje válečné historky z farmakologie. V tom se ozvala dutá rána z chodby. Tomu jsme moc nevěnovali pozornost, ale protože se tam sbíhali nějací lidé, tak jsme možná měli. Ono totiž šel pan docent a třísknul s sebou na zem. Mohli jsme se blýsknout. Trošku nás vyděsilo, že teď bude mít VÝBORNOU náladu, bude ho bolet noha a všechny nás vyháže. Pan docent je ovšem optimista, protože to začal glosovat větami typu "Příště mě tady rovnou můžeš dodělat" (to říkal své manželce, která ho doprovází a pracuje také na farmakologickém ústavu).
K ústní zkoušce:
Losují se dvě otázky. Jedna z obecné a druhá ze speciální farmakologie. Času na přípravu je nadbytečně mnoho. Pan docent je totiž velmi povídavý a většinou zkouší hodinku a více. Zejména první várka tráví víc než hodinku na ústní části. Já jsem ale naproti tomu byl hotový za deset minut. Řekl jsem, co jsem měl připraveno, něco ani nechtěl víc rozebírat, na něco se sám doptal ("Co se děje s Japoncem, když ho poleju peroxidem vodíku?" - nezašumí, má akatalázemii). Prostě vtipy. A tím byla celá procedura hotová.
Počítali jsme a na konci zkouškového bylo více než 50 studentů, kteří vůbec nebyli na zkoušce. Vypisují se termíny i přes semestr, ale do hry vstoupil coronavirus, tak nevím, jak tito lidi dopadnou. Proto je moudré (jak radí všude a všichni) neodkládat a jít rovnou v daném semetru. Nyní nikdo nevíme, jak to se zkouškami 4r léto bude, a nehledě na to, že jich máte ještě podstatně víc, než reálně musíte mít.
Literatura:
Vybrané kapitoly u obecné farmakologie, Eybl – stačí, libovolné vydání
Farmakologie, Švihovec Jan, 2019 - krásné, ale MOC tlusté
Základní a aplikovaná farmakologie, Lincová, 2012 – štíhlejší, pro mě osobně základní literatura
Farmakologie pro studenty zdravotnických oborů, Martínková, 2019 – nic moc, ale asi někomu stačí
Vypracované otázky, samizdat – stačí v plném rozsahu, co chybí se dá doplnit ze Švihovce.
29. 3. 2020
Obrázek zdroj: https://zdravi.doktorka.cz/aplikace-pro-kontrolu-interakci-mezi-leky